[88599] in tlhIngan-Hol
Re: fanboys
daemon@ATHENA.MIT.EDU (Ruben Molina)
Tue Jan 4 17:01:06 2011
In-Reply-To: <F52986192E9FE346B0B7EF3D6F98E87710A6DEE0@EXDB3.ug.kth.se>
Date: Tue, 4 Jan 2011 16:47:02 -0500
From: Ruben Molina <rmolina@gmail.com>
To: tlhingan-hol@kli.org
Errors-to: tlhingan-hol-bounce@kli.org
Reply-to: tlhingan-hol@kli.org
[ ghang QInwIj. jabbI'IDwIj yIbuSHa' ]
On Tue, Jan 4, 2011 at 6:15 AM, Felix Malmenbeck <felixm@kth.se> wrote:
>>> nItebHa' nga'chuqlaHbe' wa' nuv. 'a vay' ngaghlaH.
>> <one person can not perform sex alone. but can mate with someone>
> tlhoS bIlugh.
> <one person cannot perform sex with each other alone>
> nga''eghlaH wa' nuv, 'a nga'chuqlaHbe'.
<one person (alone) can have sex with himself, but (he) cannot have
sex with each other> qar'a'
{nga''egh} sex with oneself
{nga''chuq} sex with each other
>>> <before I never mate I die>
>>> <before I mate I never die>
>> jIyajbe'.
> mu'tlheghlIj vImughmeH mu'tlheghmeyvam vIlo'ta'.
<I used this sentences in order to translate your sentence.>
jIyaj.
>> bIlugh. <going to>'e' vIjatlh qatlh 'e' vISovbe'. qar'a'
> <I say "going to". Why don't I know that?>
> jIyajbe'.
qatlh <going to>'e' vIjatlh 'e' vISovbe'. qar'a'
>> «going to» vImughnIS. bIlugh.
> «going to» DamughnISbe'.
DaH jIyaj.
>> {wa'DIch} vIHechpu'.
> chay' «Hech» wot lo'lu'? jISovbe'chu'. 'a jIqeS, «{wa'DIch} vIghItlh 'e' vIHechpu'» yIghItlh.
<how is used the verb «Hech»? I don't know perfectly. But I advise to
write «I intended to write {wa'DIch}».>
jIyaj.
>> 'ach, {poH}, naDev wotvam vIlo' chay'
> wotvam Dalo' qatlh 'e' DaneH? nuq poHlu'?
<Why you use this verb? Is that what you want? what is been timed?> qar'a'
{poHlu'} 'e' vIyajbe'
>> jajvam jIHegh, wa'leS wa'DIch poHneH vay' jInga'chuq. qar'a'
> mojaq 'oHbe' «neH»'e'.
<Thay «neH» is not a suffix.>
bIlugh.
> bInga'chuqlaHbe'.
> vay' jInga'chuq - I have sex with each other to/for somebody
> nga'chuq jIH vay' je - I and somebody/something have sex with each other.
bIlugh. DaH jIyaj.
>> jajvam jIHegh, wa'leS wa'DIch poHneH jIngagh. qar'a'
> "I die today, tomorrow is the first time I mate." Damugh 'e' DaHechpu''a'.
bIlugh
> wa'DIch poH - first, he times
> poH wa'DIch - the first time period
> wa'logh jIngaghpa' jIHegh.
> paghlogh jIngaghpu' jIHeghDI'.
DaH jIyaj.
«wa'logh jIngaghpa' jIHegh.», mu'tlheghvam vIparHa'.
>> <I tried to translate this sentence. But it is complex.
>> [...]
>> [How can I mate if I die? Wait! Don't answer me!]>
> Damughchu'ta'. Qapla'!
DaH choquvmoH :)
>> vIttlhegh rur «jIHegh ghIq jIngagh»
> vIttlhegh rur'a'? vIttlheghvam yIngu'!
tlhInganpu' vIttlhegh 'oHbe' (qoj 'oH'a') 'ach tlhInganpu' qech 'oHlaw'
«jIHegh ghIq jIquvHa'»
<death before dishonor>, <«níng sǐ bù qū» in chinese>, <«primero
muerto que deshonrando» in spanish>
bIHeghrup 'ach bIquvHa'rupbe'.
bIquvHa'qangbe'mo' bIHegh.
bIquvHa'pa' bIHeghqang.
«jIHegh ghIq jIjegh»
<death before surrender, «nìng sǐ bù xiáng» in chinese, «primero
muerto que rendido» in spanish>
{jeghbe' tlhInganpu'.} [TKD]
>> jIngaghpa' jIHeghqang.
> maj. reH Heghqang SuvwI' 'utchugh.
bIlugh.
>> jIngaghpa' jIHeghqang 'e' vImaSlaw' je.
> <Also, I apparently prefer to be willing to die before dying.>
tlhoS bIlugh. {jIngaghpa'}
<Also, I'm willing to die before mating, I apparently prefer that.> qar'a'.
> jIyajbe'.
«jIHegh ghIq jIngagh» 'e' chojatlhchugh, vaj «bIngaghpa' bIHeghqang.» 'e' vIyaj.
'e' meqwIj 'oHpu'., bIlugh'a'
>> {jIHegh 'ej pagh jInga'chuqpa'}, nuqjatlh.
> bInga'chuqlaHbe'. 'a chaq nga'chuqlaH SoH pagh je. jISovchu'be'.
jIyaj. mu'tlhegh taQ 'ej lughlaw {nga'chuqlaH SoH pagh je}
>> {jIHegh 'ej jIngaghbe'pa'}, nuqjatlh.
> <I die. And after I don't mate [qaS nuq?]>
> «'ej» mu' vIteqchugh...
bIlugh.
rap {jIHegh jIngaghbe'pa'} {jIngaghpa' jIHegh} je.
Dach {not} qech.
> {jIHegh jIngaghbe'pa'}
> <I die after I don't mate.>
> jIyonbe'. not ngagh jatlhwI', 'a 'e' Delbe' mu'tlheghvam.
<I'm not satisfied. The speaker never mated, but this sentence does
not describe that>
bIlugh. qaq {wa'logh jIngaghpa' jIHegh}
> <wa' ben pIj ngagh jupwI' 'IH'e'. ghIq taHvIS wa' DIS ngaghbe'. wa'leS vIHoH chabwIj nIHta'mo'. vaj Hegh ngaghbe'pa' jupwI'.>
'e' bom 'oH'a'.
chablIj nIHmo' vIHoH ' e' vInab'a'
jIyabchu'be', yImugh.
Felix qatlho'
ruben