[88599] in tlhIngan-Hol

home help back first fref pref prev next nref lref last post

Re: fanboys

daemon@ATHENA.MIT.EDU (Ruben Molina)
Tue Jan 4 17:01:06 2011

In-Reply-To: <F52986192E9FE346B0B7EF3D6F98E87710A6DEE0@EXDB3.ug.kth.se>
Date: Tue, 4 Jan 2011 16:47:02 -0500
From: Ruben Molina <rmolina@gmail.com>
To: tlhingan-hol@kli.org
Errors-to: tlhingan-hol-bounce@kli.org
Reply-to: tlhingan-hol@kli.org

[ ghang QInwIj. jabbI'IDwIj yIbuSHa' ]

On Tue, Jan 4, 2011 at 6:15 AM, Felix Malmenbeck <felixm@kth.se> wrote:
>>> nItebHa' nga'chuqlaHbe' wa' nuv.  'a vay' ngaghlaH.
>> <one person can not perform sex alone. but can mate with someone>
> tlhoS bIlugh.
> <one person cannot perform sex with each other alone>
> nga''eghlaH wa' nuv, 'a nga'chuqlaHbe'.

<one person (alone) can have sex with himself, but (he) cannot have
sex with each other> qar'a'
{nga''egh} sex with oneself
{nga''chuq} sex with each other

>>> <before I never mate I die>
>>> <before I mate I never die>
>> jIyajbe'.
> mu'tlheghlIj vImughmeH mu'tlheghmeyvam vIlo'ta'.

<I used this sentences in order to translate your sentence.>
jIyaj.

>> bIlugh.  <going to>'e' vIjatlh qatlh 'e' vISovbe'. qar'a'
> <I say "going to".  Why don't I know that?>
> jIyajbe'.

qatlh <going to>'e' vIjatlh 'e' vISovbe'. qar'a'

>> «going to» vImughnIS. bIlugh.
> «going to» DamughnISbe'.

DaH jIyaj.

>> {wa'DIch} vIHechpu'.
> chay' «Hech» wot lo'lu'?  jISovbe'chu'.  'a jIqeS, «{wa'DIch} vIghItlh 'e' vIHechpu'» yIghItlh.

<how is used the verb «Hech»? I don't know perfectly. But I advise to
write «I intended to write {wa'DIch}».>
jIyaj.

>> 'ach, {poH}, naDev wotvam vIlo' chay'
> wotvam Dalo' qatlh 'e' DaneH?  nuq poHlu'?

<Why you use this verb? Is that what you want? what is been timed?> qar'a'
{poHlu'} 'e' vIyajbe'

>> jajvam jIHegh, wa'leS wa'DIch poHneH vay' jInga'chuq. qar'a'
> mojaq 'oHbe' «neH»'e'.

<Thay «neH» is not a suffix.>
bIlugh.

> bInga'chuqlaHbe'.
> vay' jInga'chuq - I have sex with each other to/for somebody
> nga'chuq jIH vay' je - I and somebody/something have sex with each other.

bIlugh. DaH jIyaj.

>> jajvam jIHegh, wa'leS wa'DIch poHneH jIngagh. qar'a'
> "I die today, tomorrow is the first time I mate." Damugh 'e' DaHechpu''a'.

bIlugh

> wa'DIch poH - first, he times
> poH wa'DIch - the first time period
> wa'logh jIngaghpa' jIHegh.
> paghlogh jIngaghpu' jIHeghDI'.

DaH jIyaj.
«wa'logh jIngaghpa' jIHegh.», mu'tlheghvam vIparHa'.

>> <I tried to translate this sentence. But it is complex.
>> [...]
>> [How can I mate if I die? Wait! Don't answer me!]>
> Damughchu'ta'.  Qapla'!

DaH choquvmoH :)

>> vIttlhegh rur «jIHegh ghIq jIngagh»
> vIttlhegh rur'a'?  vIttlheghvam yIngu'!

tlhInganpu' vIttlhegh 'oHbe' (qoj 'oH'a') 'ach tlhInganpu' qech 'oHlaw'

«jIHegh ghIq jIquvHa'»
<death before dishonor>, <«níng sǐ bù qū» in chinese>, <«primero
muerto que deshonrando» in spanish>
bIHeghrup 'ach bIquvHa'rupbe'.
bIquvHa'qangbe'mo'  bIHegh.
bIquvHa'pa' bIHeghqang.

«jIHegh ghIq jIjegh»
<death before surrender, «nìng sǐ bù xiáng» in chinese, «primero
muerto que rendido» in spanish>
{jeghbe' tlhInganpu'.} [TKD]

>> jIngaghpa' jIHeghqang.
> maj.  reH Heghqang SuvwI' 'utchugh.

bIlugh.

>> jIngaghpa' jIHeghqang 'e' vImaSlaw' je.
> <Also, I apparently prefer to be willing to die before dying.>

tlhoS bIlugh.  {jIngaghpa'}

<Also, I'm willing to die before mating, I apparently prefer that.> qar'a'.
> jIyajbe'.

«jIHegh ghIq jIngagh» 'e' chojatlhchugh, vaj «bIngaghpa' bIHeghqang.» 'e' vIyaj.

'e' meqwIj 'oHpu'., bIlugh'a'

>> {jIHegh 'ej pagh jInga'chuqpa'}, nuqjatlh.
> bInga'chuqlaHbe'.  'a chaq nga'chuqlaH SoH pagh je.  jISovchu'be'.

jIyaj. mu'tlhegh taQ 'ej lughlaw {nga'chuqlaH SoH pagh je}

>> {jIHegh 'ej jIngaghbe'pa'}, nuqjatlh.
> <I die.  And after I don't mate [qaS nuq?]>
> «'ej» mu' vIteqchugh...

bIlugh.

rap {jIHegh jIngaghbe'pa'}  {jIngaghpa' jIHegh} je.
Dach {not} qech.

> {jIHegh jIngaghbe'pa'}
> <I die after I don't mate.>
> jIyonbe'.  not ngagh jatlhwI', 'a 'e' Delbe' mu'tlheghvam.

<I'm not satisfied. The speaker never mated, but this sentence does
not describe that>
bIlugh.  qaq {wa'logh jIngaghpa' jIHegh}

> <wa' ben pIj ngagh jupwI' 'IH'e'.  ghIq taHvIS wa' DIS ngaghbe'.  wa'leS vIHoH chabwIj nIHta'mo'.  vaj Hegh ngaghbe'pa' jupwI'.>

'e' bom 'oH'a'.
chablIj nIHmo' vIHoH ' e' vInab'a'
jIyabchu'be', yImugh.

Felix qatlho'
ruben




home help back first fref pref prev next nref lref last post